Přeskočit na obsah

Vrchní stájník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Vrchní královský stájník neboli mistr královské stáje (maďarsky főlovászmester, německy Königlicher Oberststallmeister, latinsky agazonum regalium magistri nebo magister agazonum) je někdejší čestný titul vysokého dvorského hodnostáře v Uherském království.

Titul vznikl ve 13. století a je maďarským ekvivalentem konstábla či též nejvyššího štolby/podkoního.[1]

Vrchní stájník měl na starost dozor nad královským hřebčínem. Ústřední hřebčín v Uhrách byl na ostrově Csepel, ale existovaly také další hřebčíny kolem královských sídel.

Kromě královského dvora bylo nutné zajišťovat koně také pro potřeby vojska, pro královské posly a dopravce. Podél hlavních cest existoval systém, kdy na každé krajské hranici byly výměnné stáje, aby poslové či dvořané mohli cestovat s čerstvými koňmi.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Grand écuyer (Hongrie) na francouzské Wikipedii.

  1. Györffy György: István király és műve ("Le roi Étienne et son œuvre"), 1977, ISBN 963-281-221-2

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Engel, Pál (2001). The Realm of St Stephen: A History of Medieval Hungary, 895–1526. I.B. Tauris Publishers. ISBN 1-86064-061-3.
  • Fallenbüchl, Zoltán : Magyarország főméltóságai ("Hauts Dignitaires en Hongrie"). Maecenas Könyvkiadó, 1988. ISBN 963-02-5536-7

Související články

[editovat | editovat zdroj]